Včelařská konference

Mor má souvislost s bakteriemi a ne typem úlu :)
Varroáza má souvislost s roztočem varroa ne s typem úlu :)
_________________________________________________________________


Nikdy jsem netvrdil, že úl sám o sobě je příčinou komplikovaného zdravotního stavu včelstev! Mor má souvislost s bakteriemi a ne s typem úlu. Varroáza má souvislost s roztočem varroa, ne s typem úlu. To jsou nesporné skutečnosti.

Za všechno je zodpověděna metodika včelaření a prostředí. Nezlobte se, ale nemůžu zůstat klidným, když narazím na ,,strejdy,, obměňující sotva 3 rámky ročně, udržující včelstva v permanentním bordelu a špíně, kašlající na řádnou prevenci a léčení onemocnění, jevící nulový zájem o rozvoj a zlepšení stavu provozu. Tato zlost ve mně poslední dobou značně kumuluje a vyvrcholila mým neuváženým výlevem. Byl cílen na ony ,,strejdy,,. Pevně věřím, že jste řádným včelařem, nikoliv pouhým držitelem včel ( expresivně řečeno: mučitelem včel, pavčelařem ). Na nepoctivost těchto lidí ostatní včelaři krutě doplácejí, proto by jejich činnost neměla být tolerována. ( Chcete-li jezdit autem, v zájmu ochrany všech se musíte řídit pravidly silničního provozu. Je to totalita? )

Realita je taková, že více než polovina včelařů včelařících ve starých úlech zpravidla jsou těmi ,,strejdy,,. Málokterý ,,strejda,, má nástavkové úly. To o něčem vypovídá. O čem?

… Mimo jiné o tom, že na konkrétní úly se ,,lepí,, konkrétní metodiky dané konstrukcí a tradicí. Klasické úly ( zadováky, budečáky, universály, atd. ) jsou ,,šity,, na míru ryze extenzivnímu chovu, pro který je charakteristický chov včelstev v omezeném prostoru ( dvojprostor ) a s tím spojené technologické předpoklady, požadavky a následky. Těžko se v těchto úlech obměňuje dílo, chov silných včelstev je naprosto nemožný, hygiena úlového prostoru technicky značně náročná, varroaopatření razantně ztížená. České včelařství je značně konzervativní a není ochotno inovovat. Prostě a jednoduše řečeno: Klasické úly od řádného včelaření přímo ODRAZUJÍ. Tento odpor pramenící ze samé podstaty klasické technologie se musí překonat, má-li se v těchto úlech dosáhnout řádného včelaření ( úspěšné?... to bych se hádal ). Tak či onak nástavkové úly jsou ve všech bodech úskalí zdraví včel v jednoznačné výhodě.

S pozdravem M. Václavek

To je s prominutím blábol co píšete. V dvouprostorových úlech spočívá klasické ošetřování v převěšování rámků s vybíhajícím plodem do medníku a jeji nahrazování mezistěnami. I při Vámi uváděných 3 rámcích obměníte plodiště za méně než 3 roky a není vůbec problém to zvádnout na dva roky nebo pro spojení s tvorbou oddělků i za rok (2 část rámků z plodiště převěsíte do medníku po prvním vytáčení. To, že jsou včelaři konzervativní a včelaří tak jak se to v mládí naučili je něco úplné jiné a vůbec to nesouvisí s používaným úlovým systémem. Tak to prostě chodí i v jinýchoborech. Zvláště pak dělátel li to jako hobby. Pokud se Vám totiž podaří ve svém úlovém systému ošetřování uspokojivě zvládnout, tak ani nemáte důvod něco měnit. Jednou na to ale snad i přijdete sám.

Pane vsusicky mám jiné poznatky. Včelaři - držitelé včel kašlou nato aby kupovaly vůbec i ty mezistěny a protože matematika říká, že za balík - 4xcca 180Kč je moc. Zpravidla z velké většiny takoví včelaři staré dvouprostorové úly vyhledávají, protože jsou zpravidla zadarmo. Se sběrem úlů vezmou co by se mohlo časem hodit a schovají si to.

Staré plásty si přece včelky zpraví, natož aby se hrabali někam dozadu do Budečáku dole v plodišti, kde je to bodavé a není tam zpravidla med ale jen stoleté pylové plásty plný nestravitelné potravy.

Na vině je v myslích včelařů i jakási reportáž z Kanady ze Včelařství, kde jak vademecum pro "držitele" se nějaký větší včelař neobtěžuje ze starýma plástama je obměňovat, Prý si je vykoušou a obnoví samy a krmit na stanovišti přes sud. To je přímo vyzívavé, že se plásty klidně rozhážou před česna a "včelky si to přečistí"

Prostě držitelé včel hlavně slyší právě na takové největší prasečiny co se napíšou ve Včelařství a hlavně vidí jak vytočit a zpeněžit rychle med. Víc je na dotace nebere. Shlukují se ve spolek když jim z neznámých důvodů dochází konspirační teorie o úhynech včelstev.

Takový to je to koníček u těch našich "držitelů". To co píšete je o jiných včelařích a těch ve velice málo!


............
>vsusicky (89.103.204.63) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel
To je s prominutím blábol co píšete. V dvouprostorových úlech spočívá klasické ošetřování v převěšování rámků s vybíhajícím plodem do medníku a jeji nahrazování mezistěnami. I při Vámi uváděných 3 rámcích obměníte plodiště za méně než 3 roky a není vůbec problém to zvádnout na dva roky nebo pro spojení s tvorbou oddělků i za rok (2 část rámků z plodiště převěsíte do medníku po prvním vytáčení. To, že jsou včelaři konzervativní a včelaří tak jak se to v mládí naučili je něco úplné jiné a vůbec to nesouvisí s používaným úlovým systémem. Tak to prostě chodí i v jinýchoborech. Zvláště pak dělátel li to jako hobby. Pokud se Vám totiž podaří ve svém úlovém systému ošetřování uspokojivě zvládnout, tak ani nemáte důvod něco měnit. Jednou na to ale snad i přijdete sám.<

Asi jsem měl štěstí na učitele a i na včelaře v blízkém okolí. Ale vše je jako vždy o konkrétních lidech. S tím co popisujete jsem se zatím nesetkal.

vsusicky:>Ale vše je jako vždy o konkrétních lidech.<
........
Vše je o konkrétních šířených myšlenkách. Pokud by mělo jít o lidi včelaře, zajímá mne kolik včelař obnovuje díla aby měl relativně v díle čisto, jak obnovuje úly, protože originál brněnský Budečák nebo Moravský univerzál by měl například být již nějaký ten rok v popel, protože i úly stárnou a s tím se kumulují zdravotní problémy, jak ten člověk léčí proti VD, když každé jaro po mne chce oddělek nebo nejlépe na setřepání roj zadarmo.

Tak si uděláte sorty včelařů pěkně do logicky setříděných kategorií, kteří mají odlišný přístup v ošetřování a jak má člověk vlastnost jen využívat a nic moc nevkládat zpět tak se značně naučíte rozlišovat mezi včelaři a držiteli včelstev.

G. Pazderka napsal:
>Vše je o konkrétních šířených myšlenkách. Pokud by mělo jít o lidi včelaře, zajímá mne kolik včelař obnovuje díla aby měl relativně v díle čisto, jak obnovuje úly, protože originál brněnský Budečák nebo Moravský univerzál by měl například být již nějaký ten rok v popel, protože i úly stárnou a s tím se kumulují zdravotní problémy.....
.....................

Je to samozřejmě nekonečná debata o hygieně.

Osobně si kladu tuto otázku:
Na co vsadím - včelařil bych raději ve svých starých budečácích zděděných po dědovi, nebo v neznámých dřevěných nástavcích, třeba hygenicky ošetřených parafínem.

A odpovím si, že raději ve svých starých budečácích (samozřejmě také i ve svých novějších nástavcích), i když už mají něco za sebou, ne všude jsou těsné, ale vím, že v nich nikdy nebyl mor a poslední vyšetřená na původce bylo negativní.
Nosemózou mě v nich včely netrpí.
Na varroázu mě v nich včely nehynou víc než v nástavcích.
Rozdíl ve výnosu oproti nástavkům nepociťuji (zřejmě proto, že to zatím v nástavcích tak neumím :))

S morem je to těžké.
Ty třeba včelaříš v oblasti, kde se to pořád točí kolem ohnisek. Proto se tě preventivní opatření víc dotýkají. Není asi jedno množství spor, které se ti objeví ve vzorku, a ovlivní to, jestli propukne nebo nepropukne klinika.
Ale tam kde je 0, je to trochu jiné. U divokých včel je to taky trochu jiné. Tam se dílo obmění, až včely v dutině nejsou. A naši předkové v budečácích mor nijak moc neroztahali po republice. Jen abychom dokázali předat potomkům území nezasažené morem hůř, než jsme po nich převzali.

Pokud se týká prevence moru "v dnešní době kompjutrů", kdy Dol vymyslel metodiku odhalení původce z měli, co by bylo jednoduššího, než každoroční celoplošné vyšetření vzorku na varroázu a současně i na mor.
Chtělo by to tuším, jestli se nepletu, něco kolem 20 milionů při současném ceníku.
Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
Nebo třeba i jinde. :)))

Radek Krušina

Radek Krušina:>Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
Nebo třeba i jinde. :)))<
...........

Omlouvám se za delší příspěvek, ale souvislostí v morech je to opravdu v dnešní rozhádané době složité.

Jde o investice do plošných úlových inovací.

Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si, že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů.

K morům. Toto co tu dnes s morem je, jen kopie situace při přechodu na modernější úly někde před sto lety, kdy se přecházelo z klátů do nového. Tehdy byl obrovský problém s hnilobami. Spolky (plošná inovace) toto řešily hlavně standardizací svých úlů (Moravský, Slezský, Český stojan, nástavkový počeštěný amerikán, hodně do toho zasahovala i dílna v Kolči) Včelaři a výrobci se předháněli v nových typech úlů. Byla to první inovační vlna, ale i dnešních problémů. Jak recyklovat úly aby byla podobně zaručena obnovitelnost jak v přírodě to dělala včela se svým vývojem se neřešilo. Protichůdně prý úl musí vydržet mnoho generací včelařů. A to je ta plošná včelařova chyba a zdravotní slabina.

Po této poválečné době se znovu standardizovalo a znovu investovalo do úlů.(Budečák, Univerzaly, atd. Komunistická normalizace opět udělala v úlech inovace, byla zdůrazněna v předjakešově období samotným p. Peroutkou dezinfekce, ale do dnešního dne nebyla uskutečněna plná! podpora poslední standardizace (logisticky) skupiny inovátorů kolem úlů Optimal, Minioptimal, úlky pro minimální včelstva. V obnově úlů se tu zájmovou propagací mnoha nových typů nastotolila jakási dezorientace a samotná cena úlů spokojenost práce se "sbírkovým archivním materiálem" jen utvrdila. Dle mého názoru je zdravotní trvanlivost úlů někde mezi 10 - 20 lety podle expozice.

Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš. Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě. Mor je plošná záležitost a ta souvisí s úly v Tvém okolí.

A ptám se. Pokud vezmu státní investice k rukám včelaře - za období 10 posledních let, dopídím se z částce něco kolem 1 mld.Kč. Co se dá všechno pořídit za během 10 let za 1 mld.? Co je nejdůležitější, jestli přesně před 10 lety začala naplno kolize s mory? Já investoval a nabyl znalosti výroby levných úlů.

(pokud mi napíšeš na mail, pokud mohu Tě vytáhnout z práce a ukázat Ti vedle na Náměstí uskladněných 200 nástavků z letošního ledna, zhotovených za 3 týdny)

Otázka číslo jedna je příčina a ne důsledek. Jak řešit dnes návrat problému pozitivní spad? Jak složitá profylaxe, značení materiálu při více stanovištích aby byla orientace mezi tím co je ve spadu pozitivní? Proč by měla být otázka s morem dobrá, když neprobíhá trvalá obměna včelařského inventáře? Má to vůbec smysl investovat do úlů, když to není vlastně vůbec prý logické? Včela investovala do nových příbytků po tisícilení stále. Dojde Homo (prý) rozumný, přestane dělat to co dělá včela po tisíciletí a máme tu velké infekční lokality.

Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky! Tví včelařští svazoví předchůdci psali kočovnickou historii, soutěžili mezi jinými ZO právě v přesunech. Tvá lokalita bývala i s Budečáky plně mobilní. O přesunech a kočování mory nejsou! Je to o inovacích do vybavení a likvidaci odepsaných úlů kvůli zvýšenému riziku přenosu a zanedbání infekce.

G pazderka napsal:

>Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš.
>Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě.
>Mor je plošná záležitost a ta souvisí s úly v Tvém okolí.
...............

Podle mě je to tak, že má nejistota ohrožení morem se zvyšuje s dobou od posledního vyšetření měli na původce moru.
Když byla celá ZO čistá, ohrožení tu nebylo, pokud někdo nepřivezl nakažené včely.

Jiná situace je jistě tam, kde se území očistilo od moru a můžou přetrvávat spory. V naší ZO ale mor ani původce z měli naštěstí dosud nikdy nebyl prokázán.
................


G Pazderka napsal:

>Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky
.............
Ale já jsem nikde nepsal, že za mor můžou kočovníci s nástavky.
Psal jsem, že za mor můžou bakterie.
A kde bakterie nejsou, není ani mor, i kdyby včelař včelařil v klátu.
Ovšem situace se mění tam, kde se bakterie objeví.
Klát i budečák hoří stejně dobře jako nástavky.

Ovšem desinfekce nástavků je jednodušší, jak desinfekce klátu nebo budečáků.

Ovšem desinfikované nástavky jsou stejně možným zdrojem nákazy, na rozdíl od třeba budečáku, ve kterém nikdy nebyl původce moru.

To jsou věci o kterých jsem tu tak trochu filosofoval.

A ještě jsem si postesknul, že zřejmě neexistuje síla, která by rozhýbala kolos a našlo se cca 20 melounů na celoplošné každoroční vyšetření původce moru spolu s varroázou.
Podle mě je to jediná možnost jak se moru do budoucna zbavit.

Když si tipneme, jak se bude vyvíjet situace s varroázou, až si vyšlechtíme ještě odolnějšího roztoče, a jak se bude zase zavčelovat.... :(

Četls rizika přenosu moru včelařem na Fascinovaném včelaři, jedno z největších je manipulací s plodem. Když je potřeba oddělky na prodej, manipuluje se s plodem, jen to fičí. Já tu vidím riziko šíření moru.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0904/jak-vcelari-siri-mor-vceliho-plodu

Radek Krušina

Já si myslím, že toto je žvanění o všem a o ničem. Největší problém současného včelaření je cca 1/4 včelařů, která už dávno měla přestat, protože chov včel prostě nezvkládají a které vedení Svazu svým systémem těžce přiblblých dotací na úhyny a já nevím naco ještě neustále vrací do hry. Myslím, že české včelařství se potřebuje těchto lidí zbavit a příroda si to pak umí sama zařídit. Myslím, že daleko rovnější podmínky by byly bez dotací, nebo jen nechat tu na opylovací činnost. Zkuste schválně se podívat kolik stál nový medomet před dotacemi a kolik po nich a zjistěte si jak teď za krize spadla cena anticora a jak jak je tomu u obchodníků, možná vám něco dojde. Teď jsem vyráběl odvíčkovací vanu, sdělal jsem na ní tabuli plechu a stála 600 Kč. To je prakticky téměř za polovinu. Rovněž nechápu, proč jsou dotovány matky u soukromých chovatelů polovinou jejich ceny, chápal bych to u inseminace, zvl když téměř každá organizace pořádá kurzy chovu a bere za to další dotoce a tak bych mohl pokračovat! Prostě to co je z velkým jásotem vydáváno za velkou pomoc včelařství je pouze kupování volebních hlasů a české včelařství silně poškozuje. Jedinou jistotu však máme téměř jistou. Bude hůř!!! Zdraví R. Stonjek

V podstatě souhlas.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 19, 2009 10:16 AM
Subject: Re: mor plodu, snuska vcel


> Já si myslím, že toto je žvanění o všem a o ničem. Největší problém
> současného včelaření je cca 1/4 včelařů, která už dávno měla přestat,
> protože chov včel prostě nezvkládají a které vedení Svazu svým systémem
> těžce přiblblých dotací na úhyny a já nevím naco ještě neustále vrací do
> hry. Myslím, že české včelařství se potřebuje těchto lidí zbavit a příroda
> si to pak umí sama zařídit. Myslím, že daleko rovnější podmínky by byly
bez
> dotací, nebo jen nechat tu na opylovací činnost. Zkuste schválně se
podívat
> kolik stál nový medomet před dotacemi a kolik po nich a zjistěte si jak
> teď za krize spadla cena anticora a jak jak je tomu u obchodníků, možná
vám
> něco dojde. Teď jsem vyráběl odvíčkovací vanu, sdělal jsem na ní tabuli
> plechu a stála 600 Kč. To je prakticky téměř za polovinu. Rovněž nechápu,
> proč jsou dotovány matky u soukromých chovatelů polovinou jejich ceny,
> chápal bych to u inseminace, zvl když téměř každá organizace pořádá kurzy
> chovu a bere za to další dotoce a tak bych mohl pokračovat! Prostě to co
je
> z velkým jásotem vydáváno za velkou pomoc včelařství je pouze kupování
> volebních hlasů a české včelařství silně poškozuje. Jedinou jistotu však
> máme téměř jistou. Bude hůř!!! Zdraví R. Stonjek

také jedna teorie tvrdí ,že silný jedidinec, v našem případě včelstvo, nákazám dokáže odolávat. Sám nákazou nijak netrpí a probíhá u něj skrytě, ale je bacilonosičem pro své okolí. Pak tu pro nás jsou potencionálním nebezpečím silná včelstva a honba za vysokými výnosy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mor plodu, snuska vcel
> Datum: 18.5.2009 19:35:29
> ----------------------------------------
> Radek Krušina:>Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by
> odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to
> pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
> Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo
> by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
> Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
> Nebo třeba i jinde. :)))<
> ..........
>
> Omlouvám se za delší příspěvek, ale souvislostí v morech je to opravdu v
> dnešní rozhádané době složité.
>
> Jde o investice do plošných úlových inovací.
>
> Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to
> je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si,
> že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových
> úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové
> peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro
> dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou
> úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů.
>
> K morům. Toto co tu dnes s morem je, jen kopie situace při přechodu na
> modernější úly někde před sto lety, kdy se přecházelo z klátů do nového.
> Tehdy byl obrovský problém s hnilobami. Spolky (plošná inovace) toto řešily
> hlavně standardizací svých úlů (Moravský, Slezský, Český stojan, nástavkový
> počeštěný amerikán, hodně do toho zasahovala i dílna v Kolči) Včelaři a
> výrobci se předháněli v nových typech úlů. Byla to první inovační vlna, ale
> i dnešních problémů. Jak recyklovat úly aby byla podobně zaručena
> obnovitelnost jak v přírodě to dělala včela se svým vývojem se neřešilo.
> Protichůdně prý úl musí vydržet mnoho generací včelařů. A to je ta plošná
> včelařova chyba a zdravotní slabina.
>
> Po této poválečné době se znovu standardizovalo a znovu investovalo do
> úlů.(Budečák, Univerzaly, atd. Komunistická normalizace opět udělala v
> úlech inovace, byla zdůrazněna v předjakešově období samotným p. Peroutkou
> dezinfekce, ale do dnešního dne nebyla uskutečněna plná! podpora poslední
> standardizace (logisticky) skupiny inovátorů kolem úlů Optimal,
> Minioptimal, úlky pro minimální včelstva. V obnově úlů se tu zájmovou
> propagací mnoha nových typů nastotolila jakási dezorientace a samotná cena
> úlů spokojenost práce se "sbírkovým archivním materiálem" jen utvrdila. Dle
> mého názoru je zdravotní trvanlivost úlů někde mezi 10 - 20 lety podle
> expozice.
>
> Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité
> lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš.
> Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla
> trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě. Mor je plošná záležitost a ta
> souvisí s úly v Tvém okolí.
>
> A ptám se. Pokud vezmu státní investice k rukám včelaře - za období 10
> posledních let, dopídím se z částce něco kolem 1 mld.Kč. Co se dá všechno
> pořídit za během 10 let za 1 mld.? Co je nejdůležitější, jestli přesně před
> 10 lety začala naplno kolize s mory? Já investoval a nabyl znalosti výroby
> levných úlů.
>
> (pokud mi napíšeš na mail, pokud mohu Tě vytáhnout z práce a ukázat Ti
> vedle na Náměstí uskladněných 200 nástavků z letošního ledna, zhotovených
> za 3 týdny)
>
> Otázka číslo jedna je příčina a ne důsledek. Jak řešit dnes návrat problému
> pozitivní spad? Jak složitá profylaxe, značení materiálu při více
> stanovištích aby byla orientace mezi tím co je ve spadu pozitivní? Proč by
> měla být otázka s morem dobrá, když neprobíhá trvalá obměna včelařského
> inventáře? Má to vůbec smysl investovat do úlů, když to není vlastně vůbec
> prý logické? Včela investovala do nových příbytků po tisícilení stále.
> Dojde Homo (prý) rozumný, přestane dělat to co dělá včela po tisíciletí a
> máme tu velké infekční lokality.
>
> Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky! Tví včelařští
> svazoví předchůdci psali kočovnickou historii, soutěžili mezi jinými ZO
> právě v přesunech. Tvá lokalita bývala i s Budečáky plně mobilní. O
> přesunech a kočování mory nejsou! Je to o inovacích do vybavení a likvidaci
> odepsaných úlů kvůli zvýšenému riziku přenosu a zanedbání infekce.
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na mor včelího plodu a úly z polystyrénu. V případě zjištění moru u dřevěných úlů se včely vysíří a úly spálí, ale jak je tomu u polystyrenových úlů ? Provádí se jejich likvidace, nebo stačí desinfekce např. savem nebo jiným prostředkem ?

...když narazím na ,,strejdy,, obměňující sotva 3 rámky ročně, udržující včelstva v permanentním bordelu a špíně, kašlající na řádnou prevenci a léčení onemocnění,...

Raz sú to dedulové, potom strejdy, tak mám pocit, že musím byť strašný bordelár a doslova šírim z môjho stanovišťa miliardy spór moru, zazimujem slabochy a med vyberám z buniek slamkou na pitie džúsu, pretože mojich Vyše 72 rokov ma tam bezkonkurenčne zaraďaje a pritom som aj ja mladý.

Robil som pokus a 13 rokov som včelstvám (bez výnimky), dal vystavať celé plodisko, až nakoniec som dospel do, až som dospel do stavu, keď na včelnici sa vyskytol vírus a ani nozematózy som sa nezbavil. Povedal som si dosť a presne robím to, čo Vy odcudzujete, vrátil som späť k pôvodnému zvyku starých včelárov, tri medzisteny a dosť! jednoducho mechanizmus ochorenia včelstiev môže byť aj iný, ako sa to veľakrát vysvetľuje. Už len tá nekonečná práca s rámikmi, súšami, Ms a ich likvidáciou.
A včelstvá sú také vitálne, že by som Vám doprial za deň 12 rojov (a možno ich bolo viac), ako to bolo npr. včera u mňa.
Budete nemietať, že nezvládam RN, áno rezignoval som a povedal som si, že roje zvládnem ľahšie ako inej nekonečnej roboty. Dokonca v mojich podmienkach nechám roje vyletieť čím skôr, a robím z nich obrie včelstvá na využitie agátu. do jednej zostavy 4 debničky (všetky vyradené súše použijem na znášku), 2-3 roje a poviem snažte sa. A ony skutočne robia do pretrhnutia, pretože majú obrovský potenciál do 10-12 dňovej agátovej znášky. Po osadení (M nehľadám, jedna vždy ostane), M na 3-4 deň vkladám do IZO s prístupom včiel k nej. Včely ošetrujú minimálne rozlohy plodu a pritom pracujú k mojej spokojnosti.
Jadnodúuchý dôvod, včely chovám preto, aby som vyťažil čo najviac medu a to je ekonomika. Môžete namietať, že je to extenzívny a primitívny spôsob včelárenia. možno, ale daný potenciál mojich včiel využijem. Tie nové dočasné včelstvá (v jeseň použijem len včely a plásty zlikvidujem, v novej sezóne budú k dispozícii nové.